Jak vnímáte aktuální vývoj ohledně plánované společné Česko-Slovenské Extraligy?

Společná soutěž je z naší strany připravena. Na tom trvám. To podstatné, co nám chybí, je informace o tom, kolik českých klubů nakonec do soutěže vlastně vstoupí. Nechci se nyní věnovat tomu, co kdo říká do novin. Takové způsoby komunikace nepraktikujeme. Podívejte, se svým týmem lidí jsme nyní v těžké pozici. Sportovně i lidsky jsme za Evropou a světem ztratili 25 let.

A tak si kladu otázku - o co v této kauze, kterou mediálně odstartovaly 4 kluby, doopravdy jde? O budoucnost házené, nebo o ekonomické zájmy vlastníků nebo manažerů některých klubů? O osobní antipatie? O neschopnosti reagovat na vývoj kolem nás?

Rád bych zapojil vedení klubů do komunikace se světem, nabídl jim možnost se vzdělávat. Ale narážíme na komunikační problémy, neochotu se zlepšovat, jazykovou vybavenost. Naštěstí je řada hráčů a hráček, kteří se snad do budoucna zapojí.

Co přesně by pro českou házenou znamenalo zahájení nové soutěže?

Současný stav extraligy není dlouhodobě udržitelný i přesto, že se do něj ročně investuje, jen z naší strany, tedy ČSH, zhruba 3,5 miliónu Kč. Ale vidíme, že reálná hodnota a úroveň má stále klesající trend. Některé kluby trénují minimálně, jiné mají nedostatek hráčů nebo nedostatečnou infrastrukturu. Jednou z mála dostupných cest zvýšení kvality je společná Česko-Slovenská Extraliga. Ale to bohužel platí jen pro ty české kluby, které mají alespoň základní sportovní, ekonomický a organizační potenciál.

Podoba nejvyšší mužské soutěže je pro nás samozřejmě velmi důležitá, ale možná důležitější v dané chvíli je rozvoj mládeže a talentované mládeže a i větší podpora ženské složky. Ženy společnou československou soutěž hrají a odráží se to ve vyšší sportovní kvalitě, která například vyústila ve velmi důstojné vystoupení naší ženské házené na loňském ME ve Švédsku. Nechci být osobní, ale umíte si představit například zápas Hranic s Magdeburgem? Jak by asi vypadal?

Jak obecně vypadá postavení dnešní házené vůči ostatním sportům?

Postavení házené se v minulém roce významně zlepšilo, házená jako sport byla zařazena mezi top 5 kolektivních sportů společně s fotbalem, hokejem, volejbalem a basketbalem. Měli jsme možnost být aktivním partnerem při přípravě tohoto projektu a z výsledku máme samozřejmě velkou radost, neboť to v praxi znamená, že můžeme počítat s významně vyšší státní podporou pro náš sport.

Co považujete nyní pro házenkářské hnutí za nejdůležitější?

Vytvoření dostatečného prostoru pro schopné lidi z našeho hnutí pro všechny naše plánované projekty. To však bez určité úrovně alespoň minimální profesionalizace nebude možné. Vážíme si dobrovolnosti, tento stav ale házenou vůbec nikam neposunul a pokud chceme jít dopředu, musíme tento přístup zcela změnit.

Stále máme spoustu obětavých trenérů mládeže. Je ale smutné, že v šatnách mají stále plakáty z našich úspěchů z 60-tých, 70-tých. a 80-tých let. To byla doba! Rádi bychom ji jednou měli zpět.. S pokorou, že cesta bude dlouhá. V každé lidské činnosti si to musíte poctivě odpracovat, abyste byli nejlepší.

Co zajímavého se v letošním roce v házené chystá?

Kromě standardních akcí jako jsou kvalifikační utkání reprezentačních týmů během května a června, nebo finálová utkání ženské WHIL ( Československá Interliga) a finálových bojů české extraligy mužů, bude asi nejviditelnější a nejvíc komunitní akcí HANDBALL DAY. Bude se jednat o "open" oslavu našeho sportu v souvislosti s mnoha výročími z historie našeho sportu. V letošním roce je to například 60 let od zisku titulu mistryň světa, nebo 50 let od mužského titulu mistrů světa.

V rámci tohoto eventu přivítáme v Praze hvězdy světové mužské i ženské házené a v celé řadě exhibičních utkání si připomeneme i naši společnou házenkářskou Československou historii v podobě " Československého výběru", který se utká se světovými výběry v mužské i ženské kategorii. Určitě nezapomeneme i na naše mladé hráče a hráčky, nebo jejich rodiče a nabídneme jim celou řadu aktivit v doprovodném programu. Máme připraveno i jedno překvapení související s jedním plánovaným rekordem, takže se je určitě na co těšit.

A co byste přál celému házenkářskému hnutí?

Abychom byli pyšní na náš sport, na naše minulé i budoucí úspěchy. Aby náš slogan "vychováváme nejenom hráče, ale i osobnosti, které uspějí v reálném životě" nebyl pouhou frází. A starším ročníkům, kterým máme za co děkovat, aby se dožili našeho úspěchu a třeba i na některé z vrcholných akcí, o jejíž organizaci se i pokusíme. A aby nás házenkářský svět nás zase začal vnímat. 

Týden.cz