V roce 1976 se v programu LOH poprvé objevila v házená v podání ženských výběrů, ale Československo reprezentoval v Montrealu pouze tým mužů, opět vedený trenérem Jiřím Víchou. Reprezentace ČSSR však nedokázala navázat na čtyři roky starý medailový úspěch z Mnichova. Sice v Kanadě uhrála remízu se stříbrnými Rumuny, ale podlehla jak nakonec bronzovým Polákům, tak Maďarům. Se lvíčkem na prsou se v Montrealu střelecky nejvíce vedlo Pavlu Mikešovi, který obsadil s 25 brankami šesté místo v konečné tabulce střelců celého turnaje. Konečné sedmé místo československého týmu lze s odstupem let hodnotit jako třetí nejlepší výsledek československých házenkářů v olympijské historii. Především s přihlédnutím k prohře proti Maďarsku bylo přímo po turnaji hodnoceno jako velké zklamání.

Momentka z olympijského házenkářského turnaje v Montrealu. Foto: ČOV/ Národní muzeum

Turnaj pro naše barvy začal výhrou 28:20 nad USA a následně ještě hladším zdoláním Tuniska v poměru 21:7. Tunisané po této prohře již nepokračovali v turnaji a jejich výsledky se anulovaly (šlo ještě o prohru s Polskem). První skutečný test medailových ambicí přišel 22. července 1976, kdy se československý výběr utkal s Polskem. Polsku jsme měli co vracet. Na MS 1974 nás právě souboj s Polskem připravil o možnost hrát o medaile. Polákům jsme na dva roky starém světovém šampionátu podlehli o tři branky 16:19 a Československo, které světové mistrovství rozehrálo ve velkém stylu, nakonec skončilo až šesté. Jenže 24. července 1976 se odveta za MS nekonala. Po nadějné půli 8:7 Poláci ovládli druhých 30 minut duelu a pod pěti kruhy nám přivodili prohru 18:21. V dalším zápase navíc čekali Víchovi svěřence úřadující mistři světa Rumuni, kteří nakonec pronikli do finále montrealského turnaje. S Rumuny jsme hráli o vše a tradičního rivala jsme především po přestávce potrápili. Díky výtečnému druhému poločasu jsme vybojovali remízu 19:19. Ta byla sice skvělým výsledkem, ale zároveň de facto uzavřela našemu celku cestu do medailových soubojů. Tečku za základní skupinou LOH 1976 navíc udělala ČSSR prohrou s Maďarskem, po které klesla na čtvrtou příčku a na závěr turnaje tak bojovala pouze o konečnou sedmou příčku.

V něm sice československá reprezentace úspěšně otočilila duel s Dány, přesto bylo konečné umístění zklamáním. Stále však zůstává zmíněným třetím nejlepším výsledkem naší mužské házené v olympijské historii. Na další olympijskou účast si pak českoslovenští házenkáři museli počkat 12 let, neboť se neprobojovali na LOH 1980 v Moskvě a ambiciózní tým v roce 1984 neměl možnost z politických důvodů ukázat svou kvalitu, když do Los Angeles neodcestoval. Na sedmé příčce na LOH 1976 se podílela tato sestava: Bohumil Cepák, Jozef Dobrotka, Vladimír Haber, Jiří Hanzl, Vladimír Jarý, Jiří Kavan, Jindřich Krepindl, Jiří Liška, Pavel Mikeš, Ján Packa, Jaroslav Papiernik, Ivan Satrapa, František Šulc a Štefan Katušák.

Atmosféru olympijského turnaje přibližuje rozhovor s brankářem Bohumilem Cepákem ZDE

Reprezentační tým po vítězné kvalifikaci proti Švédsku v Trnavě. | Foto: Archiv Bohumila Cepáka