Tým vede Jan Bělka, zastupující hlavního trenéra Jana Bašného, který se omluvil kvůli klubovým povinnostem ve Francii. Kádr tvoří až na jedinou výjimkou hráčky z domácích týmů, ze švédského Kristianstadu přijela Martina Crhová.

„Tím, že jsem po Janu Bašném převzal na tento turnaj jeho roli, se pro mě mění jediné. Musím být zodpovědnější a postarat se o více věcí. Ale jinak je důležité, že jedeme zaběhlým systémem, na který jsou hráčky zvyklé. A duch Honzy tady s námi je,“ říká odlehčeně před svou premiérou v roli hlavního kouče Jan Bělka, podle kterého turnaj dává šanci mladým házenkářkám, aby se předvedly na mezinárodní scéně a bojovaly o reprezentační dres i pro příští přípravný turnaj, který se bude konat v říjnu v Maďarsku, ba i o nominaci na první část kvalifikace o MS 2015. V ní se v listopadu Česky v Olomouci střetnou s Ázerbájdžánem a Litvou.

„Ano, všechno je otevřené. Komu se bude dařit, má šanci hrát nejen na dalším turnaji, do kterého už nastoupíme i s legionářkami z evropských lig,“ říká Jan Bělka a doplňuje: „A tím, že jsou některé zkušené reprezentantky zraněné, tak se šance mladších z turnaje v Chebu ještě zvyšuje.“

O dvou ze tří soupeřů má trenér Jan Bělka informace. Jako první narazí Češky na Polsko, tedy na tým, který je v červnovém dramatickém zápase v Brně vyřadil v kvalifikaci mistrovství Evropy. „To jsou staré známé, takže víme, co od nich čekat. Zřejmě předvedou stejné akce jako v Brně, jen s jinými hráčkami. Jako my zařazují do týmu mladší děvčata,“ uvádí k prvnímu soupeři Bělka a ke Slovensku poznamenává: „Známe trenéra Dušana Poloze, takže čekáme, že jeho rukopis bude na hře týmu znát. Navíc se Slovenkami hrajeme druhé utkání, to první si natočíme a po rozboru jejich hry se důkladně připravíme.“ Na podobnou notu sází Bělka i v případě Běloruska. „Přiznám, že ten tým neznáme, ale protože s nimi hrajeme až jako proti posledním, věřím, že bude čas a prostor to vyřešit na turnaji,“ uzavírá Jan Bělka.

Do dvou středečních tréninků, posledních před vstupem do turnaje v Chebu, zasáhla i známá postava. Petra Vítková sice po brněnské kvalifikaci ukončila reprezentační kariéru, ale… „Sice tady normálně trénuje, ale vystupuje tady jako trenérská specialistka na obranu,“ vysvětluje reprezentační manažer Karel Nocar. Vítková tak udílela pokyny vedle Jana Bělky a své ještě nedávné spoluhráčky učila nové signály. „Teď zkusíme přesilovky. Jedna bude kříž a druhá Rusko,“ rozléhal se halou Lokomotivy její hlas. Následně na tabuli naznačila, jak a co se bude hrát a cvičit. „Jasné?“ zeptala a dodala: „Tak jdeme na to.“

Při neúčasti legionářek se stala nejstarší v týmu střední spojka Slavie Praha Kateřina Keclíková. „Tak to už jsem se propracovala až na vrchol,“ pravila s ironií při pohledu na soupisku osmadvacetiletá Keclíková a v podobném tónu dodala: „No věřím, že na další turnaje a zápasy už přijedou holky ze zahraničí a nebudu ta nejstarší. A co to sebou nese? Trochu víc zodpovědnosti. Mladším musím pomoc, někdy poradit či vysvětlit, aby co nejlépe zapadly do našeho systému. A má to jednu výhodu, nemusím nosit míče. Ale my si tady na mazáky nehrajeme.“ 

Právě o míče a vosky se stará ta nejmladší. „Tak to prostě je a nemám s tím problém,“ říká dvacetiletá Veronika Malá, která má na kontě reprezentačních startů a gólů dvě nuly. „Ale věřím, že se to změní. Proto jsem tady,“ povídá a na otázku, v čem je seniorská reprezentace jiná než juniorská či klub, vystřelí: „Vlastně ve všem. Je to úplně něco jiného, než jsem dosud znala. Všechno je rychlejší, plynulejší, holky dělají méně chyb. Mám kolem sebe hodně zkušených a to mě baví, protože se od nich učím a mohu se tak zlepšovat.“ I když je nejmladší, uvědomuje si, že se před otvírá šance. „Cítím ji, otevřely se mi nové dveře a teď už je na mě do nich vstoupit a pořádně se ukázat a něco odehrát. Chtěla bych být týmu co nejvíc platná,“ uzavírá levé křídlo Sokolu Písek.

Nominace družstva a složení realizačního týmu jsou zde

Program turnaje O štít města Chebu