14.1.2013 otevřeno: 3518 x
Zemřel Jiří Vícha
Jedna z největších legend české a československé házené dnes podlehla dlouhé vážné nemoci.
Rodině a pozůstalým Český svaz házené ústy prezidenta Jaroslava Chvalného projevuje upřímnou soustrast. „Jiří Vícha byl jako i hráč i trenér nesmazatelně podepsán pod největšími mezinárodními úspěchy našeho sportu. Nikdy nepřestal sledovat aktuální dění v házené a jeho smrt se nás všech nesmírně dotýká. Upřímnou soustrast všem pozůstalým“ řekl dnes Jaroslav Chvalný.
Se zkušenostmi z národní házené se stal Jiří Vícha jedním z průkopníků a nejúspěšnějších hráčů handballu. Jeho činnost je spojena především s týmem Dukly Praha, se kterou jako hráč i trenér triumfoval v PMEZ, předchůdci Ligy mistrů. Cenné kovy získal i v československém reprezentačním dresu, přestože u triumfu na MS 1967 již chyběl. Světovou házenou ovlivnil hned několika dnes běžnými trendy jako založením rychlého útoku nebo specifickým postojem brankáře (až do Víchy se chytalo stylem fotbalových gólmanů).
![](/user_img/news_content/10735/0_vicha.jpg)
Jiří Vícha jako hlavní trenér stříbrného týmu z LOH 1972 v Mnichově (třetí stojící zleva).
V pozici hlavního trenéra československé reprezentace dovedl naši reprezentaci rovněž k jedinému cennému kovu na olympijských hrách (Mnichov 1972). Setkání se svými svěřenci, jejichž úspěch byl připomenut v rámci Novoročního poháru v Brně, se již kvůli dlouhé a vážné nemoci nemohl zúčastnit. „Chyběl nám tam a ta dnešní zpráva mě opravdu zarmoutila. Zažil jsem ho v národním dresu jako spoluhráče i jako trenéra a za jeho přístup ke sportu i životu jsem si ho jako všichni okolo hluboce vážil,“ reagoval na zprávu o Víchově skonu František Brůna, který jako spoluhráč s Víchou získal bronzové medaile na MS 1964 a jako jeho svěřenec se radoval se zisku olympijského stříbra v Mnichově.
Házenkářskou kariéru Jiřího Víchy sleduje autobiografická práce „Házená je můj život“, na které spolupracoval s Jaroslavem Velíškem. Kniha nadále zůstává jedinečným dokladem o vzestupu handballu v Čechách. Ústy Jiřího Víchy rovněž vypraví Ota Pavel o triumfu Dukly Praha v PMEZ 1963 (v povídce "Plná bedna šampaňského").